Práce z domova označovaná též jako home office patří mezi moderní formy práce, která je v zákoně upravena v ustanovení § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci na home office ti, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.
Zde je třeba říci, že zaměstnanec ze zákona nemá nárok na home office. Stejně tak ho zaměstnavatel nemůže zaměstnanci jednostranně nařídit. Práce z domova není vhodná pro všechny zaměstnance nebo pracovní pozice.
Výhody (+)
umožňuje lepší sladění pracovního a soukromého života (work-life balance)
pracovní doba respektuje individuální biorytmus a další potřeby zaměstnance
větší efektivita využití času (odpadají cesty na pracoviště a zpět)
úspory nákladů na dopravu (zaměstnanec) a na režii kanceláře (zaměstnavatel)
změna prostředí rozbíjí stereotypy
Nevýhody (-)
více rušivých prvků ve srovnání s běžnou kanceláří (děti, ruch v domácnosti, volnočasová lákadla)
málo osobního kontaktu s kolegy
obtížnější motivace k práci (nikdo mi nestojí za zády) i k “sebeúdržbě” (např. nemusím celý den vylézt z pyžama)
při špatném sebeřízení obtížné přepínání mezi prací a osobním životem
