E-learningová výuka může mít vícero forem s cílem maximálně se přizpůsobit. Tyto formy se dělí do dvou základních skupin: synchronní a asynchronní.
Synchronní znamená „současně“. Taková výuka tedy probíhá prostřednictvím počítačové sítě v reálném čase za účasti učitele – tutora. Asynchronní je pak přesným opakem.
Využívanější forma je asynchronní e-learning. Obsahuje samostudium jednotlivých studentů, kteří si sami volí, které informace potřebují, kdy a jakým tempem budou postupovat. Pro studenty znamená tato forma časovou svobodu v procesu učení. Student přizpůsobuje učební proces vlastním potřebám a návykům. Synchronní e-learning znamená být v daný čas připojen k dané síti, což umožňuje studentovi být v daný moment propojen s tutorem (lektor v e-learningu). Komunikace mezi studenty a tutorem probíhá v reálném čase. Nejčastějšími komunikačními prostředky jsou chaty, videokonference, audiokonference, instat messaging[1], sdílená plocha, sdílené aplikace … V praxi bývají často obě formy e-learningu (asynchronní a synchronní) v rámci jednoho kurzu propojovány, kombinovány.
[1] Instant messaging (zkratka IM) je internetová služba, umožňující svým uživatelům sledovat, kteří jejich přátelé jsou právě připojeni, a dle potřeby jim posílat zprávy, chatovat, přeposílat soubory mezi uživateli a i jinak komunikovat. Hlavní výhodou oproti používání např. e-mailu spočívá v principu odesílání a přijímání zpráv v reálném čase. Jinými slovy zpráva je doručena ve velmi krátké době od odeslání (většinou v rámci stovek milisekund).
