Dokonce se odváží i do oblastí, které jsme považovali za výhradně lidské. Třeba takové právo, žurnalistika, medicína a dokonce i etika a filozofie. Myslíte, že se vás to netýká? Když třeba dostanete „ban“ na sociální síti, vězte, že obvykle tlačítko nestiskl žádný nájemný administrátor na druhém konci světa“. Pokud vám banka zamítne úvěr, obvykle to neřeší „tlustý bankéř v koženém křesle za mahagonovým stolem“. Dokonce i pokud v reálném čase chatujete s „asistentem” zákaznické podpory, je mnohem pravděpodobnější, že si s vámi povídá umělá inteligence a nikoli živý člověk.
Umělá inteligence (z angličtiny je převzata a často používaná zkratka AI) hraje v technologiích velkou roli už déle, než si většina lidí uvědomuje. Chytré algoritmy používané při online nakupování, navigaci při cestování a zábavě se opírají o technologii AI. Ale tím to nekončí. AI se bude i nadále začleňovat do struktury našeho technologického světa a bude stále dostupnější a přizpůsobivější. V roce 2023 se navíc očekává, že se umělá inteligence stane ve většině organizacích skutečností.
Cílem adaptivních systémů umělé inteligence je průběžně přeškolovat modely a učit se v rámci provozního a vývojového prostředí na základě nových dat, aby se rychle přizpůsobily změnám v reálném světě, které nebyly předvídány nebo známy během původního vývoje. Využívají zpětnou vazbu v reálném čase k dynamické změně svého učení a úpravě cílů. Díky tomu jsou vhodné pro provozy, kde rychlé změny vnějšího prostředí nebo měnící se cíle podniku vyžadují optimalizovanou reakci.
Jeden z významných trendů pro rok 2023 souvisí se zařízeními IoT. Stále zásadnější otázkou je totiž zabezpečení dat vyměňovaných mezi těmito zařízeními prostřednictvím inteligentních sítí. Masivní rozšíření 5G sítí znamená rychlejší komunikaci a možnost připojení více zařízení.
Zlepšení bezpečnostních schopností takových zařízení bude pro výrobce prioritou a umělá inteligence bude zásadním prvkem řešení tohoto úkolu. Umělá inteligence a strojové učení přinášejí proaktivnější přístup k bezpečnostním řešením a umožňují rychlou automatizaci rozhodovacích procesů a vytváření vzorců z neúplných nebo upravených dat.
Kyberzločinci používají stále sofistikovanější metody a nástroje. Boom hackerských sad s modulárním malwarem přispěl k výraznému snížení nároků na dovednosti a schopnosti, které hackeři potřebují k úspěšnému útoku. Hackerem se díky těmto vyspělým moderním nástrojům může stát i člověk bez hlubokých IT znalostí.
Kromě samotných škodlivých kódů útočníci masivně využívají techniky sociálního inženýrství, které jim dovolují vyhnout se i účinným obranným nástrojům, jako např. dvoufaktorové autentizaci. V této situaci již pouhá detekce viru nestačí.
Obrana proti kyberzločincům vývoj zabezpečení se zaměří na zkoumání anomálií a podezřelého chování v systému, které může pokusy o útok předpovědět. Tento trend bude řízen pokroky v nasazení umělé inteligence, strojového učení a také ve využití globálních telemetrických dat.
